Máte doma malého žalobníčka? Hodně dětí má občas ve svém životě fázi, kdy má potřebu donášet na své sourozence nebo na kamarády ve školce či ve školce. Ne nadarmo se mezi dospělými i učiteli používá známá říkanka: „žalobníček žaluje, pod nosem si maluje, namaloval husu, ta mu dala pusu“ – určitě i vy ji znáte.
Většina dospělých se na malé žalobníčky dívá nelibě. Jsme zkrátka toho názoru, že žalovat se nemá a tečka. Proto i děti vedeme k tomu, že žalování je něco špatného a že by to rozhodně neměly dělat.
Pokud i vy zrovna teď řešíte situaci, kdy si všímáte, že vaše ratolest žaluje (nebo vás o tom informovala paní učitelka ve školce či ve škole), pak se určitě ptáte, jak se k tomu postavit správně.
Některé děti žalují úmyslně, jiné ne
Teď si možná říkáte, co je to za hloupost. Podle vás dítě vždy a za každé situace žaluje jen proto, aby z toho nějakým způsobem profitovalo. A víte co? Ne vždy je to tak úplně pravda. Souhlasíme s tím, že některé děti na sourozence, spolužáky nebo kamarády donáší s jasným úmyslem: chtějí si u dotyčného šplhnout a být v jeho očích lepší.
Jenže pak jsou tu děti, které na ostatní také žalují, ale nikoli proto, aby z toho něco těžily, ale zkrátka jen proto, že mají až přehnaný smysl pro spravedlnost.
Z toho plyne, že nelze všechny malé žalobníčky automaticky házet do jednoho pytle a dívat se na ně skrze prsty. Možná i vaše dítko nežaluje proto, aby stouplo ve vašich očích, ale jen proto, že je starostlivé a na určité věci se zkrátka jen dívá trochu jinak.
Když se dítě cítí ublížené
Když je nám ublíženo, každý se s tím vypořádáme jinak, prostě tak nějak po svém. A stejně tak to mají i děti. Zatímco některé po jim provedené křivdě jednoduše mávnou rukou a jdou dál, jiné děti v sobě pociťují potřebu si postěžovat, že jim někdo něčím ublížil.
V tomto případě samozřejmě záleží na každém dítěti, jaké je – některé jsou plaché a citlivější, jiné jsou od přírody průbojnější a jak se říká tzv. „splachovací“.
Citlivější dítka pak často formu žalování využívají proto, aby si dospělému postěžovaly, co se jim stalo a že se cítí ublíženě. Vypadá to sice na první pohled jako žalování, ale ve skutečnosti se jedná o způsob, kterým se dítko snaží svěřit.
Snažte se dítě pochopit
Nikdo nechce mít doma dítko, na které se ostatní dívají jako na žalobníčka. Děti dokážou být hodně zlé a navzájem si umí hodně ublížit. Pakliže víte, že vaše ratolest žaluje, ještě před tím, než na dítě zvýšíte hlas nebo mu začnete hubovat, snažte se jej pochopit.
Možná i vaše dítě patří mezi ty, kteří si neumí sami poradit s určitými situacemi a formou žalování tak hledá pomoc od někoho, u koho čeká, že mu pomocnou ruku podá – ať už jste to vy jako rodiče, nebo třeba učitelka ve škole či mateřince.
