Máte doma dítě v předškolním věku a nástup do první třídy se už pomalu blíží? Honí se vám hlavou myšlenky, zda je vaše ratolest připravena k tak zásadnímu kroku jako je vstup do školy? Znaků školní zralostí je několik a v následujícím textu zjistíte, jaká kritéria by připravený školáček měl splňovat.
Školní zralost se rozděluje na tři hlavní kategorie – tělesnou, duševní a sociální.
1. Tělesná zralost
Tělesnou zralost posuzuje pediatr ve spolupráci s učitelkami z mateřské školy. V některých případech je užitečné, aby při posuzování školní zralosti pediatr spolupracoval s dalšími odborníky v oblasti psychologie (psychiatrie), neurologie nebo poslal dítě k dalšímu vyšetření.
Tělesná vyspělost není sice primárním ukazatelem zralosti, ale je třeba ji brát v úvahu. Některé drobnější děti mohou mít nižší odolnost vůči psychofyzické zátěži nebo jsou snadněji unavitelnější. Musí se také brát v potaz to, že mezi dětmi v jedné třídě může být i roční věkový rozdíl.
2. Duševní zralost
Duševní zralost zahrnuje poznávací a rozumové schopnosti. Předpokladem pro vstup do prvního ročníku je dosažení dostatečné úrovně rozumových schopností a rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech. Je důležité posoudit, do jaké míry odpovídá vývoj dítěte ve srovnání s jeho vrstevníky. Pokud u dítěte některé dílčí oblasti vývoje zaostávají, je vhodné na nich zapracovat, případně zvážit odklad školní docházky.
V oblasti duševní zralosti se posuzuje stupeň zrakového a sluchového vnímání, rozumových schopností, paměti, řeči a motoriky.
Zralost zrakového vnímání
Zrakové vnímání je od raného věku nezastupitelné pro poznávání světa, zrakem totiž přijímáme nejvíce informací. Je také hlavním předpokladem pro úspěšné čtení. Dítě by mělo být schopné odlišit základní tvary, pojmenovat je, mohlo by znát některá písmena, číslice a barvy.
Zralost sluchového rozlišování
Sluchové vnímání má zásadní vliv na vývoj řeči a je předpokladem pro úspěšnou výuku čtení. Pro podporu rozvoje sluchového vnímání je vhodné si s dítětem vyprávět, naslouchat pohádkám, písničkám a příběhům, hrát různé hry na rozeznávání a lokalizaci zvuků a rozvíjet vnímání rytmu.
Rozumové schopnosti
Chápání světa u budoucích školáků by mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl postupně ustupovat. Dítě by se mělo začít orientovat v čase, uvědomovat si časovou posloupnost a posloupnost při plnění úkolů běžné denní činnosti. Důležité je také vnímání prostoru. Dítě se orientuje v prostředí, osvojuje si pohybové a sebeobslužné dovednosti. Ve školním věku vnímání prostoru ovlivňuje psaní, čtení, matematiku, geometrii a orientaci v mapách a různých zápisech.
Paměť
Paměť předškolního dítěte se stává trvalejší a záměrnější, i když je spíše mechanická než logická.
Řeč
Na přiměřeně rozvinutou řeč jsou při vstupu do školy kladeny velké nároky a je zásadní z mnoha důvodů. Dítě potřebuje mluvenému slovu rozumět, aby vědělo, co se po něm chce a porozumělo sdělení učitele. Řeč se prolíná s myšlením a dítě jejím prostřednictvím vyjadřuje, co si myslí a co chce. Řeč je také důležitá pro komunikaci se spolužáky a ostatními lidmi ve škole.
Motorika
Motorické schopnosti dítě provází každý den a celým jeho vývojem. Pohyb a manipulace s předměty mu pomáhají poznávat svět, hrát si a osamostatňovat se. K rozvoji hrubé motoriky je důležité, aby mělo dítě dostatek prostoru k hraní a přirozenému pohybu. Nesmíme zapomenout procvičovat koordinaci těla a jemných pohybů ruky různými aktivitami. Neméně důležitá je jemná motorika, díky které se dítě učí používat tužku, stříhat a dělat další aktivity.
3. Sociální a citová zralost
Snadný vstup do základní školy je také podmíněn jistou mírou duševní vyspělosti, samostatnosti a emocionální stabilitou. Dítě se ve škole může poprvé setkat s neúspěchem a je potřeba, aby takové situace zvládalo. Školák tráví několik hodin mimo domov bez přítomnosti rodičů, s vrstevníky. Důležitá je tedy také schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků, umět s nimi komunikovat; rozumět pravidlům společného soužití a respektovat je, ale zároveň dát najevo svoje potřeby; schopnost pracovat s ostatními a spolupracovat. V neposlední řadě se musí naučit přijímat novou autoritu – učitele. Mělo by mít osvojené základní hygienické a společenské návyky.
Stejně jak tomu bývá i v životě, ne vždy se naše rozhodování může přesně řídit tabulkami a kritérii, ale je vhodné se hlavně řídit intuicí a vlastními pocity, a přihlédnout vždy na aktuální situaci v životě malého školáčka. Jsou momenty v životě, které mohou křehkou dětskou duši poznamenat, a je vhodné na ně brát ohled i při vstupu do školy. To je totiž zásadní krok v životě malého človíčka a bylo by špatné, kdyby jeho nejbližší na něj nebrali ohled.
Mohlo by se vám hodit: Zpátky do školy – jak nastavit dětem spací režim?
