Tak schválně, kdy naposledy jste svému dítěti řekla, že je „šikulka“? Používáte toto slůvko často? Zamyslela jste se nad tím, co vlastně svému dítěti tím říkáte? Jistě budete souhlasit, že jsou v rodičovském slovníku věty a slova, která používáme, aniž bychom dlouho přemýšleli, co vlastně znamenají. Mezi nimi má své místo i „šikulka“.
Když totiž toto slovo používáte v komunikaci se svým potomkem často, můžete ho naučit být závislým na ocenění. Bude se snažit dělat věci pro to, aby od vás slyšelo, že je „šikulka“.
Zamyslete se také nad tím, že ne všechny pochvaly mají stejnou váhu. Jen pro představu: Vaše malé mimino vykonalo svou potřebu do nočníku. Hurá, je to šikulka! Situace druhá: Máte důležitý telefonát, na který se musíte soustředit a váš předškolák vám právě v tu stejnou chvíli potřebuje ukázat svůj obrázek. „Jsi šikulka!“ mrknete na něj a odbydete ho. Vidíte ten rozdíl v použití toho samého slova?
Jak z toho ven?
- Zkuste slovo šikulka ze svého slovníku úplně vymazat a pokuste se místo pochvalování oceňovat.
- Začněte třeba tím, že nebudete nic komentovat, zkuste u jeho úspěchů třeba i chvíli mlčet a jen pozorovat, jakou má radost.
- Používejte zpětnou vazbu místo pochvaly. Dejte si na ní trochu záležet, když se tak snažilo. Buďte konkrétní, všímejme si.
- Místo hodnotícího jazyka používejte popisný jazyk a řekněte mu třeba, že vám moc pomohlo, když si uklidilo své nádobí po snídani. Když začnete popisovat, zjistíte, že víc vnímáte, co vlastně vidíte a můžete se tak na dítě víc napojit.
- Zkuste příště obrázek svého dítěte do detailu popsat a ocenit, co se mu povedlo a kde by mohlo příště třeba víc snažit.
Tak ať je mezi námi méně šikulek, ale víc spokojených a sebevědomých dětí!
Mohlo by vás zajímat: Tipy na oblíbené knihy pro rodiče i pro děti
