Kreslení je nepostradatelné pro správný vývoj motoriky a psychiky dítěte. Aby dítě kreslilo, potřebuje k tomu mít příležitost a společnost. Proto se nebojte zapojit, i když se třeba vámi namalovaná kočička podobá spíše prasátku. Dětem nedokonalost nevadí, hodnotit vás nebudou. Naopak budou rády, že to zkoušíte s nimi. Jestli je vám kreslení pořád proti srsti a potřebujete důvod, abyste spustili štětcové rodeo po papíře, máme jich pro vás rovnou pět. Co společné malování dítěti dá?
1. Poznává svět
Už od první chvíle, kdy dítě vezme do ruky tužku, fixu nebo štětec, zkouší, co to udělá, když čmárne na papír. První čmáranice vznikají od jednoho roku do dvou let. Právě to, že za sebou dítě zanechává nějaké hmatatelné výsledky, dělá z kreslení tak zajímavou činnost.
2. Rozvíjí fantazii, zpracovává realitu
Dětská kresba se s věkem vyvíjí a postupuje spolu s tím, jak se dítě postupně zdokonaluje v rozumovém chápání a v jemné motorice. Do kresby se odráží fantazijní představy, touhy, prožitky, zkušenosti a emoce. Někdy děti kreslí stále dokola jeden motiv nebo situaci, aby ji dokázaly pochopit, nebo prostě jenom vstřebat. Je fajn, když malého umělce podpoříte, pochválíte a motivujete k dalšímu tvoření. Není od věci si o obrázku s dítětem povídat. Děti často samy během kreslení vyprávějí, co a jak právě na papíru vytváří. Možná budete překvapení a možná vás dítě dokonce inspiruje.
3. Má možnost vyjádřit se beze slov
Malování je v podstatě způsob komunikace. Proto by se mělo dít ve dvou. Je to dáno tím, že dítě se k malování dostává ještě dříve, než se dokáže slovně vyjádřit. V obrázku do jisté míry dokáže zachytit svoje emoce, svoje preference k určité věci, osobě nebo zvířeti, svoje obavy a strachy, ale také svá přání. Hodně tu do toho má co mluvit podvědomí smíšené s fantazijním odrazem reality. Zachycování skutečnosti bez fantazijních úprav přichází až v období před pubertou.
4. Ujišťuje vás, že se vyvíjí správně
Vypovídající obsah kresby se vyvíjí dlouho, spíš věnujte pozornost dětské kresbě jako celku už od úplného začátku. Hledejte prvky, které jsou v kresbě charakteristické pro dané věkové období. Ty se objevují u všech dětí bez rozdílu. Podle nich i odborníci hodnotí správný psychický a motorický vývoj.
Obrázek „hlavonožce“ od tříletého dítěte
Jako první si všimněte stádia čmáranic, kdy dítě zkouší, co se dá s tužkami a barvami podnikat. Další, a asi nejznámější, je hlavonožec – postava, jejíž hlavu i tělo zastupuje jedna veliká hlava posazená na dvou nohách. Později je obohacována o detaily, jako jsou oči, uši, vlasy, nos, ruce a prsty na nich, dále dojde k rozdělení na klasického panáčka a jako poslední přichází na řadu krk. Tento proces se vyvíjí postupně zhruba od dvou do sedmi let. Předškolák už by měl zvládnout nakreslit postavu se vším, co k ní patří.
5. Děti to baví
Kreslení je zábava a druh hraní. Už malé děti, které dokážou udržet tužku, baví to, že po nich zůstává čára. Starší děti si mohou vytvořit vlastní hru podle své fantazie nebo na motivy her, které znají, třeba podle pexesa nebo deskové hry.
Víte co? Zkuste je naučit také nějakou hru, ke které je potřeba jenom tužka a papír. Určitě si na nějakou z vlastního dětství vzpomenete.
Hrajte si spolu a spolu kreslete, investovaný čas se vám vyplatí v podobě šikovných, nápaditých a emočně vyrovnaných dětí.
