Všichni moc dobře víme, že pobyt venku je zdraví prospěšný. Protáhneme tělo, nadýcháme se čerstvého vzduchu a doplníme zásoby důležitého vitamínu D. V letošním roce musí mnozí z nás trávit mnohem více času doma a výuka se ze škol přesunula na počítačové obrazovky. O to důležitější je udržovat program dětí v rovnováze a nechat jejich oči odpočinout třeba na procházce v lese. Ale co dělat, když máte doma spíš fanoušky digitální zábavy? Zkuste je zaujmout jednou z těchto her.
Eskymácká honěná
Tato hra je určena především do zimního počasí, ale dá se hrát i teď na podzim. Ve sněhu nebo vrstvách spadaného listí vyšlapejte cestičky, nezapomeňte na zkratky, spirály nebo slepé uličky, nechte děti zapojit fantazii. Jakmile je hřiště připravené, honěná může začít! Hru můžete zakončit lavinovou babou – baba při předání zůstává i původnímu hráči, až nakonec nezůstane nikdo, kdo by utíkal. A pozor, přeskakovat mezi cestičkami se nesmí, držte se vyznačených tras!
Postřeh
Tato hra procvičí vaši všímavost a paměť. Na konci budou všichni potřebovat tužku a papír. Během výletu určete bod, od kterého je potřeba si pečlivě všímat okolí. Úsek může být dlouhý i pár kilometrů. Na konci přijde čas na otázky. Po jaké značce jsme šli? Jaký pes to štěkal za plotem? Jak se jmenovala vyhlídka, kde jsme si dali svačinu? A aby v tom děti nebyly samy, nedělejte si cestou poznámky, ale všechny otázky si pěkně zapamatujte!
Na stromy!
Dobře, není to tak úplně „na stromy“ jako spíš „na cokoliv dřevěného“. Pointa hry je v momentu překvapení, takže ji můžete hrát klidně celý den. Kdykoli během cesty, v neočekávaném momentu, začněte odpočítávat od deseti. V tu chvíli si musí všichni najít pařez, naskákat na strom nebo se pověsit na větev, zkrátka do nuly musí být všichni nad zemí! Ideální je vybrat místo, kde je tento úkol trochu složitější, mezi dvaceti velkými pařezy se žádná mela nestrhne. Pokud vaše děti nezačnou padat jako švestky, můžete znovu odpočítat dobu, jak dlouho se musí udržet, a pak můžete pokračovat v cestě. Tato hra je navíc skvělou příležitostí vysvětlit dětem, jak se chovat k přírodě ohleduplně.
Klátinoha
Čekají nás závody ve sprintu. Ale trochu podivném. Nebudeme totiž normálně běhat, dokonce ani chodit. Tento krok si předem párkrát procvičte. Nechte váhu na levé noze a pravou nohou ji zezadu obejděte. Protože se chceme pohybovat dopředu, snažte se pravou nohou došlápnout co nejdál, pomůže vám v tom pokrčené levé koleno. Nebojte, zní to složitější, než to ve skutečnosti je. Vlastně jen zezadu obcházíte stojnou nohu. Až krok nacvičíte, vytyčte trasu. Klidně přes louku plnou drnů i s příkopem!
Tlučení špačků
Tato hra vyžaduje přípravu. Můžete ji provést doma, šikovnější si vše potřebné vyrobí na túře s pomocí nože nebo sekyrky. Potřebujete dřevěné špalíčky, asi 15 centimetrů dlouhé, jejichž oba konce seřežete do špiček. A špačci jsou na světě. Špačka položte na rovný povrch, třeba polní cestu, a delším pevným klackem ho tlučte do špičatých krajů. Špaček tak vyletí do vzduchu a vy ho klackem odpálíte jako baseballový míček. Čí bude nejdál?
Řeka
Čím víc vás na tuto hru bude, tím lépe. Můžete se rozdělit do skupin, které budou mezi sebou soutěžit, hrát ale může i jediný tým o třech lidech. Vymezte prostor, široký alespoň 2–3 metry, který bude představovat řeku. Cílem hry je řeku překonat. V každém kole určíte počet nohou (nebo i rukou), které smí do řeky šlápnout. Jakmile došlápnete, musí už noha zůstat na místě, přešlapávat se nesmí! Skupina tak třeba musí překonat řeku „na tři nohy“. První hráč se v řece široce rozkročí, druhý přes něj přeleze a zůstane stát jen na jedné noze. Zbývající se musí dostat z břehu na břeh, aniž by se řeky dotkl. Tak co, vyzkoušíte týmovou spolupráci?
